SVAZ OBCÍ NÁRODNÍHO PARKU ŠUMAVA

Zástupce šumavských obcí nemůže přispět do této diskuse odbornými argumenty, neboť úhel pohledu šumavských obcí není dán obornými východisky, jako spíše politickými důsledky existence či absence zákona o Národním parku Šumava. Šumavské obce chápou debatu o tomto zákoně nikoliv jako debatu odbornou, nýbrž jako debatu čistě politickou. Ze strany šumavských obcí je tohoto zákona rozhodně zapotřebí. Ať už bude jeho obsah jakýkoliv, bude jím dán stabilní rámec pro další rozvoj regionu, který nebude závislý na změnách jak ve vedení Správy Národního parku Šumava, tak i v rámci MŽP. Jestliže se zde ozývá myšlenka, že současná legislativa plně postačuje, tedy my musíme konstatovat, že uplynulý vývoj v posledních 20 letech nás rozhodně přesvědčil o opaku........

Předseda Světové komise pro chráněná území Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) Nikita Lopoukhine (Lopuchin) se písemně obrátil na ministra životního prostředí Tomáše Chalupu s obavou o budoucnost Národního parku Šumava. Učinil tak v kontextu připravovaného zákona o Národním parku Šumava. Za dvacet let bylo o šumavské kůrovcové specialitě napsáno či řečeno mnoho laických i odborných názorů v různé kvalitě. Názor pana předsedy světové komise však, dle mého názoru, vysoce ční nad odbornými, politickými, ombudsmanskými, selskými či fundamentalistickými názory na Šumavu. Pan Lopoukhine ve svém dopise píše: „Velké části šumavských lesů jsou nezkažené habitaty, což odůvodňuje jejich určení jako národního parku (kategorie IUCN II)“. Toto tvrzení je absurdní v kontextu faktu, že od 16. století probíhala v šumavských lesích, až na maloplošné výjimky, jejich přeměna na hospodářský les........

V pondělí 13.2 2012 uspořádal Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu České republiky, spolu s dalšími složkami, konferenci nazvanou „ Národní park Šumava- produkt, nebo oběť doby?“ Konference se konala v zasedacím sále Senátu a hlavním tématem byla problematika, která v posledních čtyřech letech rozděluje část společnosti, a to nejen odborné, na zastánce tzv. bezzásahového režimu a na jeho odpůrce. Pro osvětlení historie problému připomeňme, že se jedná o zásadní názor, zda se snažit stávající kůrovcovou kalamitu na Šumavě zastavit razantním způsobem tak, jak se to po staletí ve smyslu lesnických zkušeností dělalo, a jak to prosazuje i stávající vedení parku,.......

Politika rozumných kompromisů vystřídala politiku diktátu, tak se dá hodnotit roční působení Jana Stráského na postu ředitele Národního parku Šumava. Oceňuji na něm, že začal jako s rovnoprávnými partnery mluvit se zástupci šumavských obcí, kterých se problémy Národního parku týkají nejvíce.

Vážený pane ministře, podle veřejně dostupných informací došlo ke konci rok 2011 ke zpomalení příprav zákona o Národním parku Šumava (dále jen NPŠ). Tím bylo zdrženo i předání, projednání a přijetí tohoto dokumentu v českém parlamentu. Podmínky pro racionální dohodu se však v posledních měsících uplynulého roku zlepšily. Po zveřejnění většího počtu nových publikací a po výroční bilanci aktivit nové Správy NPŠ jsou totiž již k dispozici číselná data objektivně svědčící o vývoji kůrovcové kalamity, která svým plošným rozsahem a mezinárodním významem nemá jinde v Evropě obdobu.......

První šumavský kulatý stůl, který se po demonstraci ekologistů Na Ztraceném konal na Modravě, nevedl nikam a nepřinesl žádný výsledek. Ačkoliv většina u kulatého stolu měla vůli se dohodnout, menšina demonstrovala, že pouze jejich názor je ten správný a buď bude po jejich, anebo prostě dohoda nebude. Kulatý stůl ministra Tomáše Chalupy trpěl stejnou chorobou, a tak mi nezbývá než souhlasit s jeho dnešním prohlášením, že s ohledem na vyhrocené stanovisko některých členů stínové vědecké rady parku nepovažuje konání kulatého stolu za smysluplné.

Nikdy ve dvacetileté historii Národního parku Šumava nebyl vydáván ekologisty včetně některých vědců a politiků tak silný apel na nutnost pečovat o Národní park Šumava podobným způsobem, jakým je pečováno o Národní park Bavorský les, jako letos. Svými výroky přirovnávají většinu šumavského lidu a národa k ekologickým ignorantům a hlupákům, kteří odmítají dát přírodě šanci jít si okamžitě svou vlastní cestou. Jejich tvrzení má tři základní slabiny....

Vědomi si své odpovědnosti k historickým záznamům událostí na Šumavě koncem dvacátého a počátkem jednadvacátého století, včetně bývalých lesních majetků Schwarzenbergů, chceme si pro „paměť“ zaznamenat fakta. Lesy Šumavy byly počátkem devadesátých let v poměrně dobrém stavu, který odpovídal standardnímu lesnímu hospodaření v té době. Na Šumavě byly tehdy ještě zbytky původních pralesů a porostů ve věku 200 i více let, které byly vždy ve zvláštní ochraně a pozornosti lesníků. Šumava byla nazývána „Zelenou střechou Evropy“ a také proto mohl být roku 1991 v této oblasti vyhlášen Národní park Šumava. Většinu lesů Šumavy netvoří původní porosty, ale ty byly nově vysazovány podle potřeb a znalostí doby ve které vznikaly. Generace vlastníků, lesníků a lesních dělníků je vypěstovaly podle nejlepšího vědomí a svědomí.....

Krajský soud v Plzni rozhodl o správní žalobě podané ekologickým aktivistou RNDr. Mojmírem Vlašínem proti Krajskému ředitelství policie Plzeňského kraje proti způsobu rozpuštění shromáždění konaného od 25.7.2011 do 12.8.2011 v lokalitě Na Ztraceném, v Národním parku Šumava...... Krajský soud nepřezkoumával ani nerozhodoval o zákonnosti jednotlivých zákroků policistů, proti osobám dopouštějícím se v dané lokalitě protiprávního jednání, ani nepřezkoumával a nerozhodoval o legálnosti těžby dřeva, pouze konstatoval, že se dle jeho názoru jednalo ze strany Policie ČR o nesprávný postup při rozpuštění neohlášeného shromáždění. Policie navíc zastává názor, že.....

Více jak šest desítek lidí ze všech koutů republiky pomohlo zdarma Národnímu parku Šumava s obnovou lesního ekosystému..... ....Původní záměr obce Modravy byl uspořádat ve spolupráci se Správou šumavského parku veřejnou akci, při které by člověk navrátil přírodě to, co ji v minulosti vzal a co přírodě chybí. To vše v lese, o který je právně závazným předpisem povinnost tímto způsobem pečovat. Proto jsme předpokládali, že akce na podporu skutečné ochrany přírody, na podporu biodiverzity a obnovy živého zeleného lesa nebude mít žádné odpůrce. Opak byl pravdou.

Zvolený způsob protestu ekologistů proti rozhodnutí státních orgánů mající oporu v zákoně, by byl legitimní pouze tehdy, pokud by byl v souladu se zákonem. Blokáda omezila činnost lidí pracujících na kácení stromů napadených kůrovcem a překročila hranici stanovenou zákonem. Policie musela těmto lidem poskytnou ochranu ,protože byl ze strany protestujících ekologistů zcela jistě porušen zákon..

Už je čas položit si otázku, co má být výsledkem přírodovědné revoluce, kterou nám na Šumavě předvedly nejen nevládní ekologické neziskové organizace, ministři životního prostředí za Stranu zelených, ale i vysokoškolsky vzdělaní přírodovědci, z nichž většina se honosí tituly nejvyššími – docent či profesor. Jedním ze základních problémů Národního parku Šumava je to, že nebyl založen v přírodních pustinách, ale v krajině našich předků, kteří tu po staletí žili a hospodařili.

Věta z nadpisu je rčením, které zná každé malé dítě. Členové Základní organizace Strany Zelených Plzeň 2 již poněkud povyrostli a dne 17.8.2011 vystoupili na veřejnost s tiskovou zprávou, v níž se distancují od politiky zelených na Šumavě, ale i od aktivit nevládních organizací typu Hnutí Duha a jejích příznivců.... Tisková zpráva byla samozřejmě Správou Národního parku Šumava zveřejněna na oficiálních webových stránkách, a také na facebooku.... Petr Leitner, člen SZ Plzeň 2 k tomu uvádí: „Základní organizaci Strany zelených Plzeň 2 byla rozhodnutím Předsednictva Strany zelených ze dne 25.8.2011 (na podnět aktivisty v blokádě a člena SZ Martina Marka ) pozastavena činnost s návrhem na zrušení SZ Plzeň 2. Pozastavení činnosti bylo rozhodnuto bez jakéhokoliv projednání této záležitosti se členy SZ Plzeň 2. Na odvolání proti tomuto rozhodnutí intenzívně pracujeme.“....

Kdo je Tomáš Halík? Je více knězem, filosofem, spisovatelem, kritikem Václava Klause, stádnosti, nebo osamělým intelektuálem, jenž se snaží dodržovat paradigmata víry, v čemž mu částečně brání svoboda a osobní nezávislost?

Už je čas položit si otázku, co má být výsledkem přírodovědné revoluce, kterou nám na Šumavě předvedly nejen nevládní ekologické neziskové organizace, ministři životního prostředí za Stranu zelených, ale i vysokoškolsky vzdělaní přírodovědci, z nichž většina se honosí tituly nejvyššími – docent či profesor.

Správa NP Šumava zahájila v lokalitě Na Ztraceném asanaci kůrovci napadených stromů ve II. zóně ochrany přírody NP Šumava, aby tak zabránila následným rozsáhlým škodám na lesním ekosytému, zejména zcela zbytečnému kácení a tím k nežádoucí tvorbě lesních holin. Šumavské obce považují činnost ekologických aktivistů Na Ztraceném nejenom za jednání odporující zákonům České republiky, ale i za negativní prezentaci šumavských obcí, Šumavy a jejího národního parku.

Připomeňme si krátce historii a důvody vzniku petice, pod kterou připojili své podpisy nejen řadoví občané, přední politici, sportovní reprezentanti a další významné osobnosti, ale s jejímž obsahem se ztotožnila i řada zastupitelstev obcí a měst České republiky.

Mediální tlak „vědců“ a celé řady aktivistů nejrůznějších hnutí na ředitele Národního parku Šumava PhDr. Stráského sílí a je veřejným tajemstvím, že je dobře organizován a koordinován.

Rozumíme rozhodnutí ředitele Národního parku Šumava PhDr. Jana Stráského o reorganizaci rady Národního parku Šumava.

Toto rozhodnutí je důkazem toho, že státní správa, v tomto případě vedení národního parku, nefunguje jak by měla a před věcnými kvalifikovanými rozhodnutími dává přednost povrchnosti a aroganci.

Zástupci sdružení, která si říkají ekologická, nechtějí lanovku na Hraničník, se kterou počítají zásady rozvoje území Jihočeského kraje.

U příležitosti tradičního Open Days byla 4. října 2010 v galerii Českého centra v Bruselu zahájena slavnostní vernisáží výstava fotografií Zachraňme Šumavu. Výstava Svazu obcí Národního parku Šumava vznikla v závěru roku 2008 z iniciativy politiků jihočeského a plzeňského kraje.

Mám velice nesnadnou úlohu, seznámit Vás zde v Bruselu, který je více jak 800 km vzdálen od České republiky, se specifickými problémy nejucelenější plochy lesů ve Střední Evropě, která se rozkládá v délce více jak 100 km podél státní hranice mezi Českou republikou, Spolkovou republikou Německo a Rakouskou republikou.

Členové Svazu obcí Národního parku Šumava dnes společně předložili iniciativu k řešení problémů ve vztahu k Národnímu parku Šumava nazvanou "Desatero možného postupu ve věci záchrany šumavského lesa a zahájení budování národně i mezinárodně uznávaného Národního parku Šumava". Dle sdělení pana Jiřího Hůlky, starosty Horní Plané a předsedy Svazu obcí, hodlají nadále společně postupovat v intencích tohoto dokumentu.

U příležitosti tradičního Open Days byla 4. října 2010 v galerii Českého centra v Bruselu zahájena slavnostní vernisáží výstava fotografií Zachraňme Šumavu. Výstava Svazu obcí Národního parku Šumava vznikla v závěru roku 2008 z iniciativy politiků jihočeského a plzeňského kraje.

V souvislosti s novou mediální aktivitou kolem Národního parku Šumava se často také erudovaní vědci z nejrůznějších biologických oborů zmiňují o tom, že se přece v uhynulých lesích nic fatálního neděje. Kůrovci sice hlavní, stejnověký, smrkový, porost zahubili, ale pod ním jsou semenáčky a les dále žije. Někde jsou jich opravdu tisíce, jinde je dosud jenom vysoká tráva, ale i tam se jistě jednou objeví … a nakonec vznikne zase prakticky téměř stejně stará smrková monokultura. .....

Dopis zaslaný panem předsedou Svazu obcí panu stálému velvyslanci při Radě Evropy ve věci možného udělení Diplomu Rady Evropy Národnímu parku ....."Vážený pane velvyslanče, sdělujeme Vám tyto informace o návštěvě expertní skupiny se žádostí, abyste se zasadil o odložení udělení diplomu tak, jak navrhují místní a regionální samosprávy."

Necelých čtrnáct dní od zahájení výstavy fotografií Zachraňme Šumavu v Kvildě stačilo, aby se počet podpisů na stejnojmenné petici, která je součástí výstavy, zvýšil o několik set na celkových 12.500 podpisů.

Slavnostní vernisáží byla zahájena v pátek 2. července ve výstavní síni obecního úřadu v Kvildě výstava fotografií Svazu obcí Národního parku Šumava, nazvaná Zachraňme Šumavu.

Slavnostní vernisáž 7.června 2010

Svaz obcí Národního parku Šumava pozitivně hodnotí „kulatý stůl“ iniciovaný paní ministryní životního prostředí k tématu vyváženého rozvoje Šumavy, konaného 26.5. za účasti regionálních představitelů v šumavském Zdíkově.

Sněm svazu obcí Národního parku Šumava podporuje iniciativu obce Dlouhá Ves proti výstavbě spalovny stěpky pro výrobu elektřiny.

9. sněm Svazu obcí NPŠ na svém jednání jednoznačně odmítl iniciativu Správ NP Šumava a Bavorský les ve věci s regionem neprojednané prezentace „Divokého srdce Evropy“ na konferenci o divočině v mexické Meridě v listopadu loňského roku. Schválil kroky vedoucí k umístění výstavy „Zachraňme Šumavu“ o letních prázdninách na Kvildě a přípravu výstavy pro prezentaci stejného tématu v Bruselu v podzimních měsících roku.

Návštěvní řád NP Šumava – obce přebírají iniciativu Svaz obcí na svém dnešním jednání projednal stávající vypjatou situaci na Šumavě. Vyjádřil se negativně ke snahám části členů vědecké sekce Rady NPŠ blokovat přijetí Návštěvního řádu dohodnutého mezi Správou a regionem.

Ředitel Správy NP Šumava František Krejčí představil v rozhovoru pro MF Dnes „Šumava, to není jen boj s kůrovcem“ (21.11.) řadu aktivit, jež prezentují správu parku jako motor regionálního rozvoje Šumavy. Některé z aktivit jsou skutečně přínosem pro šumavské obce, mnohé z nich však zůstávají jen vytrvale opakovanými vizionářskými přísliby, jimž už nevěří snad ani správa parku sama.

Takže až se příště dočtete, že zlé obce chtějí Šumavu vykácet nebojte se – Správa národního parku to velmi rychlým tempem "zvladá" sama.

Dovolte, abych Vám oznámil, že jsem na jednání 6. sněmu Svazu obcí Národního parku Šumava konaném 28.7.2009 požádal o uvolnění z funkce předsedy Svazu.

Na článku mně, jako členu petičního výboru petice „ Zachraňme Šumavu“ vadí, že záměr, který jsme s peticí sledovali, je opět házen nejen do mediálně vděčného pytle zlatokopeckých kšeftů se dřevem, ale také to, že jsou v článku zpochybňovány podnikatelské záměry, které by mohly nejen zlepšit ekologické poměry na Šumavě, ale i přinést zaměstnání místním obyvatelům.

pro Klatovský deník

Každý, kdo zná Šumavu i jen zběžně, se musí podivit nad tím, jak pan poslanec Jandák po čtyřech hodinách pobytu na Šumavě mohl hrdě prohlásit do kamery, že „ viděl celou Šumavu v perfektním stavu.“ K tomuto závěru došel pan poslanec po zjištění, když viděl že na shlédnutých územích se suchým lesem „ rostou stromky, které mají metr a podobně.“

Reakce na recenzi Vl. Justa, Šumava neumírající ale vytunelovaná;Nová Šumava,jaro 2009

Asi před čtrnácti dny byl v tisku uveřejněn zajímavý článek "Šumava potřebuje klid zbraní" od pana Radovana Holuba, bývalého mluvčího NP Šumava.

V sekci tisk naleznete článek MUDr.Jitky Markové 'Oč jde Vladimíru Justovi aneb tak trochu Vladimíru Justovi na just' a další reakce na události z tohoto týdne.

Stanovisko vydávám jako osoba, která byla tiskovou zprávou Hnutí duha nepřímo oslovena, takže stanovisko má zcela neobvyklou osobní formu, bez schválení Pracovního výboru Svazu případně členských obcí Svazu.

Tisková zpráva

23. března 2009 proběhl v hotelu Kašperk v Kašperských Horách 5. sněm Svazu obcí Národního parku Šumava.

Se svými názory se v tisku nechal slyšet i pan Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Při příležitosti křtu publikace „Stav, vývoj a management lesních ekosystémů v průběhu existence NP Šumava“ autorů Prof. RNDr. Stanislava Vacka, DrSc. a Prof. Ing. Viléma Podrázského, CSc. vydané Svazem obcí národního parku Šumava za přispění Plzeňského a Jihočeského kraje, obce Modravy a nakladatelství JUDr. František Talián-Fortuna Praha, konaného 9.2.2009 v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích vydávají pořadatelé křtu následující prohlášení.

Po předchozím křtu knihy v Plzeňském kraji, který se uskutečnil v Plzni 22. ledna 2009, bude proveden slavnostní křest knihy i v Jihočeském kraji 9. února 2009 ve 13.00 hod v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Autorská dvojice profesorů z České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty lesnické a dřevařské Prof. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc. a Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc. ve svojí knize popisují řadu zajímavých témat i průběh nejzávažnějších kůrovcových kalamit, včetně rizik a odpovědností z toho vyplývajících. Kniha která obsahuje řadu fotografií, grafů a tabulek i přes vědecké zpracování umožní veřejnosti dostatečnou orientaci v problematice současné Šumavy.

Dovolte abych Vás informoval o posledních událostech týkajících se činnosti Svazu obcí NPŠ.

V deníku Mladá fronta Dnes byla 20.1.2009 otištěna reakce pana Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha na knihu „Stav, vývoj a management lesních ekosystémů v průběhu existence NP Šumava,“ kterou vydal Svaz obcí Národního parku Šumava.

Slavnostní křest knihy provedou hejtmanka Plzeňského kraje Doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc. spolu se šumavskou senátorkou JUDr. Jiřinou Rippelovou v restauraci Měšťanské Besedy v Plzni v Kopeckého sadech 22. ledna 2009 ve 14.00 hod.

Autor: Tomáš Jirsa, Jiřina Rippelová, senátoři ze Šumavy

Řada zastupitelstev obcí a 3.500 občanů již svými podpisy podpořilo úsilí šumavských obcí. Svaz obcí Národního parku Šumava se proto rozhodl, petici neukončovat, ale nadále v ní pokračovat.

Vernisáž putovní výstavy proběhne v pátek 5.prosince v 16:00 na radnici v Kašperských Horách.

Anketa sama je příkladem bezbřehé manipulace s míněním veřejnosti. Hned první otázka je příkladem ideologizace odborného problému.

V současné době probíhají v tisku i v ostatních mediích diskuze o kůrovci, který postupně přeměňuje Šumavu na suchý les. Kalamita a následná hrozba napadení lesa kůrovcem, které v minulosti děsily každého lesníka, se dnes stávají předmětem experimentu, který může prostředí ve kterém žijeme poznamenat na dlouhá desetiletí. Ve městech a obcích celé České republiky probíhají podpisové akce na podporu rychlého řešení této situace a proto i Vy můžete připojit svůj podpis na petici „ Zachraňme Šumavu.“

Snaha Správy NP o citlivé splouvání horního toku Vltavy přivedla ke kulatému stolu vedení Správy, majitele půjčoven lodí, provozovatele dětských vodáckých táborů a zástupce nevládních organizací. Neformální schůzka proběhla v pondělí 16. 6. 2008 ve Vimperku.

Článek uveřejněný v občasníku Správy NPŠ a CHKO Šumava.

Jednoduché odpovědi na složité otázky neexistují. Ani na Šumavě, ani v životě.

Dne 27. března se uskutečnilo v hotelu Stachov na Stachách společné jednání šumavských obcí, na kterém bylo založeno zájmové sdružení právnických osob s názvem Svaz obcí Národního parku Šumava.

Obracíme se proto na ministra životního prostředí RNDr. Martina Bursíka s žádostí, aby byl tento kalamitní stav v šumavských lesích řešen takovým způsobem, aby nevyvolával následné kalamitní jevy.

Dne 26. června 2006 se uskutečnila na Obecním úřadě v Modravě tisková konference svolaná Ministerstvem životního prostředí ČR, na které bylo zamítnuto znovuzprovoznění historického hraničního přechodu Modrý sloup v Luzenském údolí.

Vyjádření k aktivitám MVDr. Bláhy a „Usnesení VS Rady NPŠ ze dne 24. 5. 2006

Výbor obcí je hluboce znepokojen neznalostí zákona o ochraně přírody a krajiny některými členy vědecké sekce Rady NPŠ. K nízké kritice politické příslušnosti se nebudeme vyjadřovat.

Výbor obcí Národního parku Šumava rezolutně odmítá veškeré argumenty odpůrců pracovního setkání zástupců šumavských obcí s ministrem životního prostředí, které jsou nepravdivé, demagogické a zavádějící a jejichž cílem je matení veřejnosti.

Deset bodů pro zlepšení komunikace na území NP a CHKO Šumava.

Účastníci pracovního setkání s ministrem životního prostředí ČR RNDr. Liborem Ambrozkem se dohodli, že bude pokračovat intenzivní dialog mezi státní správou a samosprávou o budoucích krocích NP Šumava.

NP není jen ochrana přírody, ale ochrana životního prostředí celého území, kde vedle sebe stojí a jsou si zcela rovny dva veřejné zájmy vyplývající ze zákona o obcích a zákona o ochraně přírody a krajiny a oba musí vzít za své jak obce, tak i orgány ochrany přírody.