SVAZ OBCÍ NÁRODNÍHO PARKU ŠUMAVA

Politika rozumných kompromisů vystřídala politiku diktátu, tak se dá hodnotit roční působení Jana Stráského na postu ředitele Národního parku Šumava. Oceňuji na něm, že začal jako s rovnoprávnými partnery mluvit se zástupci šumavských obcí, kterých se problémy Národního parku týkají nejvíce.

Vážený pane ministře, podle veřejně dostupných informací došlo ke konci rok 2011 ke zpomalení příprav zákona o Národním parku Šumava (dále jen NPŠ). Tím bylo zdrženo i předání, projednání a přijetí tohoto dokumentu v českém parlamentu. Podmínky pro racionální dohodu se však v posledních měsících uplynulého roku zlepšily. Po zveřejnění většího počtu nových publikací a po výroční bilanci aktivit nové Správy NPŠ jsou totiž již k dispozici číselná data objektivně svědčící o vývoji kůrovcové kalamity, která svým plošným rozsahem a mezinárodním významem nemá jinde v Evropě obdobu.......

První šumavský kulatý stůl, který se po demonstraci ekologistů Na Ztraceném konal na Modravě, nevedl nikam a nepřinesl žádný výsledek. Ačkoliv většina u kulatého stolu měla vůli se dohodnout, menšina demonstrovala, že pouze jejich názor je ten správný a buď bude po jejich, anebo prostě dohoda nebude. Kulatý stůl ministra Tomáše Chalupy trpěl stejnou chorobou, a tak mi nezbývá než souhlasit s jeho dnešním prohlášením, že s ohledem na vyhrocené stanovisko některých členů stínové vědecké rady parku nepovažuje konání kulatého stolu za smysluplné.

Nikdy ve dvacetileté historii Národního parku Šumava nebyl vydáván ekologisty včetně některých vědců a politiků tak silný apel na nutnost pečovat o Národní park Šumava podobným způsobem, jakým je pečováno o Národní park Bavorský les, jako letos. Svými výroky přirovnávají většinu šumavského lidu a národa k ekologickým ignorantům a hlupákům, kteří odmítají dát přírodě šanci jít si okamžitě svou vlastní cestou. Jejich tvrzení má tři základní slabiny....

Vědomi si své odpovědnosti k historickým záznamům událostí na Šumavě koncem dvacátého a počátkem jednadvacátého století, včetně bývalých lesních majetků Schwarzenbergů, chceme si pro „paměť“ zaznamenat fakta. Lesy Šumavy byly počátkem devadesátých let v poměrně dobrém stavu, který odpovídal standardnímu lesnímu hospodaření v té době. Na Šumavě byly tehdy ještě zbytky původních pralesů a porostů ve věku 200 i více let, které byly vždy ve zvláštní ochraně a pozornosti lesníků. Šumava byla nazývána „Zelenou střechou Evropy“ a také proto mohl být roku 1991 v této oblasti vyhlášen Národní park Šumava. Většinu lesů Šumavy netvoří původní porosty, ale ty byly nově vysazovány podle potřeb a znalostí doby ve které vznikaly. Generace vlastníků, lesníků a lesních dělníků je vypěstovaly podle nejlepšího vědomí a svědomí.....

Krajský soud v Plzni rozhodl o správní žalobě podané ekologickým aktivistou RNDr. Mojmírem Vlašínem proti Krajskému ředitelství policie Plzeňského kraje proti způsobu rozpuštění shromáždění konaného od 25.7.2011 do 12.8.2011 v lokalitě Na Ztraceném, v Národním parku Šumava...... Krajský soud nepřezkoumával ani nerozhodoval o zákonnosti jednotlivých zákroků policistů, proti osobám dopouštějícím se v dané lokalitě protiprávního jednání, ani nepřezkoumával a nerozhodoval o legálnosti těžby dřeva, pouze konstatoval, že se dle jeho názoru jednalo ze strany Policie ČR o nesprávný postup při rozpuštění neohlášeného shromáždění. Policie navíc zastává názor, že.....